Používáme soubory cookies

Soubory cookies využíváme k analýze návštěvnosti, zapamatování preferencí a zlepšování použitelnosti webu. Souhlas udělíte kliknutím na tlačítko "Souhlasím".

Nastavení Souhlasím

Souhlas můžete také odmítnout.

Chcete už miminko?
Snažíte se o miminko víc než půl roku, ale dvě čárky nikde?
Objednejte se k nám na bezplatnou konzultaci.

11. 12. 2015

Odborník na umělé oplodnění: Spoléhat na imigranty a přivést sem miliony dalších nositelů DNA není řešení. Musíme...

Jak zvýšit počet dětí v České republice bez nutnosti přijímat kvůli zvýšení populace migranty? Sekce asistované reprodukce České gynekologické společnosti má recept – umožnit ženám lepší přístup k umělému oplodnění, pokud nemohou samy otěhotnět. Odborníci bojují za to, aby zdravotní pojišťovny hradily větší počet zákroků, navíc i starším ženám než dnes. Podle předsedy Sekce a ředitele Kliniky reprodukční medicíny a gynekologie Zlín Davida Rumpíka mají lékaři předběžné schválení od ministerstva zdravotnictví a souhlas i od ministerstva práce a sociálních věcí.


„Principiálně si myslím, že spoléhat na imigraci není správný postup, jak se chovat propopulačně. Není podle mne dobré místo podpory vlastního národa řešit problémy, které se nevytvořily v naší zemi, tím, že sem přivedeme milion dalších nositelů DNA,“ prohlásil lékařpro ParlamentníListy.cz.

Není pochyb o tom, že umělé oplodnění bude v budoucnu využívat čím dál více párů, které nebudou moci přivést na svět potomka přirozenou cestou. „V naší euroamerické civilizaci začíná být reprodukce velkým problémem. Příčin je mnoho, původcem jsou muži i ženy,“ vysvětluje David Rumpík. Podle statistik je v současné době v České republice neplodných dvacet až pětadvacet procent párů. Dětí narozených díky asistované reprodukci je v České republice v současné době kolem čtyř procent, podle některých odhadů za patnáct, dvacet let může být až polovina narozených dětí počata uměle.

 Přednosta kliniky - MUDr. David Rumpík

Plodnost mužů se rychlým tempem snižuje

Známým problémem neplodnosti u mužů je úbytek počtu a pohyblivosti spermií, které je zaviněno většinou civilizačními faktory, zhoršujícím se životním prostředím, škodlivinami ve vodě, vzduchu i potravě, zvýšením radiotelekomunikačnímu smogu, magnetickým vlněním, ale i špatným životním stylem, zejména kouřením a stresem. Důkazem jsou revize tzv. hodnot spermiogramu, které provádí světová zdravotnická organizace WHO. Na vzorku náhodné populace, které podrobí vyšetření spermiogramu, stanoví normu počtu a pohyblivosti spermií. „Když jsem byl na medicíně, kolem roku 1990, byla norma 80 milionů spermií v jednom mililitru ejakulátu, postupně se snižovala na 40 milionů, v roce 2000 na 20 milionů a podle poslední revize WHO v roce 2010 už je bráno za normu 15 milionů spermií. To znamená, že během necelých třiceti let se norma snížila z 80 na 15 milionů spermií v jednom mililitru ejakulátu,“ upozornil předseda sekce asistované reprodukce na rychle postupující trend snižování plodnosti mužů ve vyspělých zemích.

Poprvé jsme u prvorodiček přesáhli věk třiceti let

Ale vina za neschopnost počít dítě je často i na straně žen. „Stále oddalují těhotenství, Česká republika dosáhla vloni velmi smutného rekordu – poprvé průměrný věk prvorodičky přesáhl třicet let, což je velice špatné,“ říká ParlamentnímListům.cz doktor Rumpík. Přibývá totiž žen, které začínají plánovat dítě po třicítce, což je podle něj o deset let později, než by měly, protože ideální věk na první porod je mezi 20. a 25. rokem, kdy je žena nejlépe připravena biologicky k tomu, aby měla dítě. Pro srovnání – ještě v roce 1989 byl průměrný věk rodiček 22,5 roku, v roce 2005 to bylo 25 let. Vedle vyššího věku bývají příčinou neplodnosti žen také genetické i civilizační faktory, kouření. Ale dnes mají mladí lidé více možností pro aktivní život než dřív. Před starostí o dítě dávají nejprve přednost studiu, cestování, kariéře. A když zjistí, že jim po třicítce ke štěstí něco chybí, může být už pozdě. „Je to trend ve vyspělých zemích, klade se důraz na postavení, společenský úspěch, kariéru,“ připouští gynekolog, ale cestu vidí v krocích, které dělají skandinávské země, například podporují mladé rodiny startovacími byty, kde po určitou dobu platí jen náklady na provoz bytu.

Ženy bez partnera mají smůlu, podle zákona nemohou mít dítě ze zkumavky

Podle českého zákona mohou lékaři umělým oplodněním pomoci k dítěti jen heterosexuálním párům, kteří mohou požádat i o spermie nebo o vajíčko anonymní dárkyně. „Ale zákon bohužel neumožňuje, abychom takhle mohli léčit ženu bez partnera,“ vysvětlil David Rumpík. Ale byla by to podle něj další cesta, jak pomoci mít děti i ženám, které jsou bez stálého partnera. „Jsem přesvědčen, že to je správné. Je to jedno z možných propopulačních opatření – umožnit ženám, které nemají partnera, mít dítě, pokud chtějí. Stejně polovina všech manželství končí rozvodem, takže ženy končí jako samoživitelky,“ vysvětlil, že je hodně žen, zejména vysokoškolaček, které studovaly, dělaly kariéru, ale když chtějí dítě, nenajdou ve svém okolí vhodného partnera. „Ale když jsem toto téma jako předseda odborné společnosti zkoušel otevřít před poslanci, jako kdybych nalil olej do ohně. Starší pánové, a ani nemuseli být ze stran, které mají blízko k církvi, prohlásili, že si nemůžeme dovolit, aby nás ženy nepotřebovaly. Přitom by to byly stovky dětí ročně, které by se díky tomu narodily,“ je přesvědčen David Rumpík. „Ale teď, když singl ženy přijdou, že chtějí mít dítě, musíme říci, že nám to zákon neumožňuje,“ říká s lítostí lékař. Ani kdyby si byly ochotny zákrok, který přijde i s potřebnými léky na zhruba sedmdesát tisíc korun, zaplatit samy.

Na místě Baťova domu vyrostla moderní klinika asistované reprodukce

David Rumpík je v oboru asistované reprodukce uznávaným odborníkem. Po studiu na lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně nastoupil na kliniku profesora Ladislava Pilky v Brně, kde se v roce 1982 narodilo první dítě v bývalém východním bloku po umělém oplodnění. Bylo to již čtyři roky poté, co se v roce 1978 narodilo první dítě ze zkumavky – Britka Luisa Brownová. Od té doby se ve světě narodilo stejným způsobem víc než pět milionů dětí. „Měl jsem štěstí, že jsem byl hned po škole v centru, kde se obor asistované reprodukce velmi dynamicky rozvíjel. A když se v roce 2000 republika rozdělila na deset nových krajů a začaly vznikat nové reprodukční kliniky, splnil jsem si svoji velkou touhu – otevřít vlastní kliniku,“ vypráví David Rumpík, jak s manželkou, také gynekoložkou, šli do výběrového řízení ve Zlíně a vyhráli. Vzali si velký úvěr, aby zrekonstruovali část historické Baťovy budovy, a postupně se ze zpočátku malé kliniky, v níž pracovali jen tři lékaři – on s manželkou a profesor Pilka - stala velká klinika, která disponuje týmem špičkových expertů s dlouholetými zkušenostmi. „V roce 2007 se nám podařilo koupit celý objekt i s nemocnicí, obrovskou přestavbou jsme z části objektu vytvořili hotel, na to navazuje klinika, která dnes patří k pěti největším klinikám reprodukční medicíny,“ pochlubil se úspěchem David Rumpík. Na klinice, v gynekologických ambulancích, v hotelu, restauraci a lékárně pracuje už kolem šedesáti zaměstnanců. Velkou výhodou podle ředitele Rumpíka je také to, že jedno patro v budově pronajímají privátním laboratořím Imalab. „Jsou tu laboratoře genetické, biochemické, DNA, hematologie, cytogenetika, takže odebraná krev pro jakékoli vyšetření nemusí vůbec opustit budovu,“ vysvětlil šéf kliniky, že veškerá potřebná péče i vyšetření probíhají pod jednou střechou.

Když má Pepíček jen tři pohyblivé spermie, ani denní návštěva kostela mu k dítěti nepomůže

Klinika reprodukční medicíny a gynekologie ve Zlíně provádí víc než 1 500 umělých oplodnění ročně. I když příští rok oslaví „teprve“ 15. výročí od svého vzniku, mohou se tady pochlubit už počtem 3 500 narozených dětí. Ale umělé oplodnění je až posledním zákrokem, předchází mu diagnostika a léčba všech možných příčin neplodnosti. „K těhotenství může vést i jednodušší zákrok než umělé oplodnění,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz lékař.

Gynekolog potvrzuje, že postoj k asistované reprodukci se začíná měnit i tam, kde byl dříve proti němu masivní odpor. Například římsko-katolická církev má asi nejvíce militantní postoj k umělému oplodnění, ale jakmile se problém neplodnosti začne týkat jednotlivých katolíků, i ortodoxní věřící se obrátí na lékaře s prosbou o pomoc. „Mladí faráři už to akceptují, chápou, že neděláme nic proti boží vůli. Co je pro křesťana posvátnější než naplňování rodiny?“ ptá se lékař. A farářům, kteří se staví proti, prý říká, že jim nezbyde nic jiného než svůj postoj přehodnotit, jestliže nechtějí mít prázdné kostely. „Vysvětluji jim, že jim nic jiného nezbyde než poslat Mařenku s Pepíčkem na umělé oplodnění, protože když má Pepíček tři pohyblivé spermie, může chodit do kostela každý den, ale dítě mít nebude,“ prohlásil David Rumpík.

Usilují o posun věku pro hrazené zákroky z dnešních 39 až na 43 let jako v Belgii

Jednou z cest k dalšímu zvýšení porodnosti u nás je podle odborné společnosti asistované reprodukce posunutí věku, kdy by měly ženy nárok na úhradu zákroků umělého oplodnění, tzv. fertilizace in vitro, i zvýšení počtu hrazených zákroků. Dnes hradí zdravotní pojišťovny tři, maximálně čtyři umělá oplodnění jen do dokončení 39. roku života ženy. Čtyři v případě, když se zavádí v prvních dvou cyklech místo dvou jen jedno embryo, což snižuje riziko vícečetných těhotenství, která bývají rizikovější a péče o ně nákladnější. „Snažíme se pro hrazené zákroky prosadit zvýšení věkové hranice až na 43 let, což je model z Belgie, a současně hrazení až šesti cyklů, když v prvních třech zavedeme jen jedno embryo,“ potvrdil David Rumpík, že peníze by se měly najít, protože při snížení počtu vícečetných těhotenství se v systému peníze ušetří.

Snaha snížit počet vícečetných těhotenství při asistované reprodukci je celosvětovým trendem. A není to na úkor úspěšnosti zákroků. Lékař ujišťuje, že díky stále modernější technice kultivace embryí se naopak úspěšnost zákroků stále zvyšuje. „Kultivujeme embryo ne tři, ale pět dní, umíme vyselektovat nejkvalitnější embrya, takže úspěšnost je velmi vysoká,“ říká šéf zlínské kliniky. Jeho klinika měla v případě asistované reprodukce vloni 48 procent těhotných na jeden transfer. „Pokud se použije darované vajíčko od mladé geneticky vyšetřené dárkyně, úspěšnost je dokonce 72,3procentní. A kdybychom uváděli jen statistiku u žen do 35 let, máme padesátiprocentní úspěšnost na jeden transfer, ale protože přibývá starších žen, úspěšnost klesá,“ dodal pro ParlamentníListy.cz doktor Rumpík.