8. 6. 2015
Jsou to vymodlené děti, říká šťastná máma
„Myslím, že se tady lidé opravdu víc usmívají. Děti jsme si všichni vymodlili, víme, jak by nám bylo bez nich,“ řekla sedmatřicetiletá maminka dvojčat Kuby a Marka.
Tříletí kluci pobíhali kolem ní a nevěděli, jestli se dřív točit na kolotoči nebo počkat, až se uvolní místo na skákacím hradě.
„Vlastně si to neustále připomínám vždycky, když si myslím, že už mě děti zničí,“ smála se žena. Když se k mikrofonu dostal ředitel kliniky David Rumpík, většina dospělých zpozorněla.
Nebyl to jen tak nějaký řečník. Pomohl jim, ať už osobně nebo někdo z jeho týmu. A dobře si pamatují, jak dokáže marné čekání na dítě zamávat s psychikou člověka.
„Loni s námi byl ještě profesor Pilka v plné síle,“ připomněl Rumpík zakladatele zlínské kliniky a muže, který byl u prvního umělého oplodnění v někdejším Československu. Zemřel loni v říjnu.
Tichá vzpomínka projela davem, zatímco děti řádily dál. Ty nejstarší už se potýkají s pubertou, protože klinika funguje ve Zlíně od roku 2001. A neustále se mění. Nejnověji dokáže nastávajícím rodičům díky speciálnímu přístroji nabídnout zrychlený záznam z prvních dnů vývoje embrya.
„Je to zařízení, které vytvoří ideální prostředí pro vývoj embrya. Neustále jej monitoruje, takže jsme schopní nakonec vytvořit záznam,“ popsal Rumpík.
„Samozřejmě to není jeho hlavní úkol. Podstatnější je, že oplodněné vajíčko můžeme sledovat, aniž bychom ho vyjmuli z inkubátoru a díky záznamu se dozvíme řadu důležitých údajů,“ doplnil.
Největší část klientů kliniky je ze Zlínského kraje, zhruba čtvrtina přijíždí ze zahraničí.