6. 11. 2017
Muž ze zkumavky slaví. V utajení
Pro národ kutilů, ve kterém si skoro každý dokázal sám v garáž i opravit trabanta nebo škodovku, to bylo příznačné. Když 4. listopadu před 35 lety přišlo vbrněnské porodnici na svět první dítě „ze zkumavky", byl to oto větší úspěch, že lékařský tým v čele s Ladislavem Pilkou si mnohé nástroje musel vyrobit doslova „na koleni".
V Brně toho začátku roku 1982 poletoval sníh, ovšem v porodnici na Obilném trhu bylo lékařům horko jako možná ještě nikdy. Tamní experti pod vedením profesora Ladislava Pilky se připravovali na unikátní zákrok, který měl změnit historii nejen tuzemské medicíny – na první asistovanou reprodukci v dějinách Československa. Lékaři tehdy v improvizované nemocniční laboratoři spojili lidské vajíčko a spermii a následně tento zárodek života vpravili zpět do lůna ženy. O devět měsíců později, 4. listopadu 1982, se v Brně narodilo první dítě „ze zkumavky“. Čechoslováci tak jako první z národů socialistického bloku napodobili světové premianty – Angličany, kterým se tento úspěch povedl v roce 1978.
„Naši lékaři byli přesvědčení, že to dokážou také,“ říká porodník David Rumpík (na snímku v kolečku), žák v úvodu zmiňované legendy českého porodnictví Ladislava Pilky. Jenže Angličané měli v té době už moderní laboratorní vybavení, kdežto Češi ani náhodou. „Tehdy jsme pro takový zákrok neměli dostupný žádný odpovídající materiál. Tak například speciální stříkačky jsem sehnal na Slovensku ve Staré Turé a naše sestřičky je musely dopilovat, abychom dosáhli potřebné špičatosti. Nebo třeba hadičky jsem sehnal od vojáků a speciální komůrku, kde se spojuje vajíčko se spermií, vyrobil doslova na koleně jeden kolega z týmu,“ vzpomínal pro server iDNES.cz v roce 2012 Ladislav Pilka, který zemřel o dva roky později.
„Ta ‚komůrka‘ byl vlastně starý inkubátor, velká krabice z plexiskla, kterou doktoři ručně upravili. Dovnitř vháněli medicinální plyny, aby vytvořili prostředí pro kultivaci embryí. Když jsem v roce 1994 k doktoru Pilkovi po škole nastupoval, tento legendární přístroj jsem si ve skladu na Obilném trhu se zájmem prohlížel,“ vypráví David Rumpík, současný ředitel Kliniky reprodukční medicíny a gynekologie ve Zlíně.
Jak dodává, dnešní studenti se nad takovým strojem obvykle jen pousmějí. „Kdybych srovnal moderní metody s těmi doktora Pilky, tak je to jako fotit digitálním fotoaparátem oproti prvním přístrojům z počátku 19. století se stříbrnou deskou,“ líčí. Aby toho nebylo málo, lékaři si před 35 lety sami vytvářeli i média pro kultivaci embryí. „Vyráběli to například z vaječných žloutků nebo albuminu (bílkovina obsažená v krvi, která pomáhá transportovat látky v těle, pozn. red.),“ vzpomíná.
První ve východním bloku
Tým, který stál u prvního československého dítěte ze zkumavky, tvořila trojice lékařů – Pilka, Trávník a Dvořák. Ladislav Pilka měl na starost získat pro projekt finance, které – stejně jako dnes – v 80. letech rozdělovalo ministerstvo zdravotnictví. „Jako správný doktor z Moravy přijel do Prahy starou škodovkou naloženou vínem, klobáskami a dalším proviantem určeným k ‚uplácení‘ úředníků,“ popisuje s úsměvem Rumpík. A fungovalo to, finance lékař zajistil a jeho snahy byly nakonec korunovány úspěchem – chlapcem, který se narodil 4. listopadu 1982. „Bylo to nejen první dítě ze zkumavky v Československu, ale i v celém bývalém východním bloku. Podobný zákrok se nepovedl ani Rusům. Když doktor Pilka jezdil na stáže do Moskvy, tamní výzkum byl teprve v začátcích,“ vypráví David Rumpík. „Tehdejší obrovský úspěch byl daný šikovností českých lidí. Došlo k němu v době, kdy si každý uměl v garáži opravit škodovku, takže se nedivím, že se vše, i v těch ‚polních‘ podmínkách, podařilo,“ podotýká gynekolog Rumpík.
A co takhle spermii od dědy?
Zítra, tedy 4. listopadu, je mladému muži „ze zkumavky“ 35 let. Pokud by vás zajímalo, jak se mu daří, nedozvíte se to. On ani rodina s médii ani s lékaři nekomunikují. Zatímco „zázračné dítě“ bylo na počátku 80. let unikátem, dnes se s pomocí umělého oplodnění rodí v Česku ročně na pět tisíc novorozeňat. Z celkového počtu sto tisíc porodů je to tedy přibližně každé 20. dítě. A protože se doba mění, tak někdy za lékaři přicházejí pacienti se vskutku podivnými představami o početí. „Byli tu takoví, kteří mi nabízeli, že využijeme spermie třeba dědečka, což samozřejmě možné není. Fantazii člověka, jak počít, často zablokují zákony,“ uzavírá Rumpík.