26. 1. 2015
Šance na vlastní
Náhradní mateřství je snad nejsložitější a nejkontroverznější metoda asistované reprodukce, která rozděluje odbornou i laickou veřejnost na její obhájce, ale i odpůrce. Jde o postup, kdy se embryo neplodného páru vloží do dělohy náhradní matky, která dítě donosí. Narozené dítě pak náhradní matka předá dvojici, která se od tohoto okamžiku stává rodičem dítěte, včetně všech formálních náležitostí, například zápisu do matriky. Na Slovensku o náhradním mateřství mohou neplodné páry pouze snít. Náš zákon přitom přesně náhradní mateřství neupravuje, přesněji, ani jej neřeší (pozn. zákon Slovenské republiky). Vrcholná světová odborná a vědecká organizace v gynekologii a porodnictví (FIGO - International Federation of Gynecology and Obstetrics) již v roce 2009 stanovila podmínky, za kterých je realizace náhradního mateřství přijatelná. Prakticky stejně se k problematice staví i Evropská společnost pro lidskou reprodukci a embryologii (ESHRE), která je vrcholnou vědeckou medicínskou autoritou v oblasti reprodukční medicíny ve světě. U nás však bojujeme s různými předsudky, zejména náboženského charakteru, a proto se o tomto tématu o tomto nemluví, o realizaci ani nemluvě. Nemusíme však chodit daleko, stačí nahlédnout k našim západním sousedům. Jen kousek za hranicemi, v malebném městečku Zlín, stojí soukromá Klinika reprodukční medicíny a gynekologie, která je obrovskou šancí pro všechny, kteří z různých důvodů nemohou mít děti.
Bez legislativy
V upraveném, moderním komplexu v bývalém baťovské institutu, nás přivítal její majitel a zároveň i lékař, gynekolog MUDr. David Rumpík. "Kdysi jsem měl sám jisté zábrany, když se o náhradním mateřství říkalo, zejména v souvislosti s náhradními matkami v Indii, kde je to normální byznys," překvapil nás hned na úvod. "Potom jsem viděl zajímavý dokument, kde lékařka takového zařízení mluvila o tom, jak tyto ženy pomohou někomu k vlastnímu dítěti, přičemž si vydělají na svůj lepší život. Mluvila o tom, že rodiče, kteří si nechají vynosit dítě, jsou často s náhradní matkou dlouho v kontaktu, posílají jí dárky, jednoduše si vytvořili přátelský, až rodinný vztah. Je to však určitě institut na hranici etiky, vnitřního svědomí a dost vyhraněná téma," konstatuje na rovinu. "V Čechách je úplně stejná situace jako u vás na Slovensku, náhradní mateřství není povoleno, ale ani zakázáno. My jsme se do toho pustili díky již nebohému profesoru Ladislavu pilkou, který byl zakladatelem náhradního mateřství v jeho oficiální podobě. Ono se to totiž dělalo už dávno předtím. Jednoduše se provedl zákrok umělého oplodnění, maminka vystupovala jako maminka, před porodem se zřekla dítěte, a z porodnice si ho vzal tatínek. Ten spolu s manželkou pak řešil adopci. Toto se však dělalo velmi opatrně a utajeně.
V roce 2004 to však oficiálně odstartoval profesor Pilka, který byl "otcem" prvního československého dítěte ze zkumavky v roce 1982 v Brně. Právě v roce 2004 po důkladné právní analýze jsme se rozhodli využít první náhradní matku pro ženu, která měla odstraněnou dělohu, děťátko jí vynosila vlastní sestra. Před samotným výkonem jsme si dali vypracovat právní analýzu českých zákonů, zjistili jsme, že nám to nic nezakazuje a že matkou je vždy žena, která dítě porodí. A takto je to dosud, nikdo ani náhradní matku nemůže nutit, aby se dítěte vzdala, kdyby si k němu během těhotenství vytvořila vztah. Je to správné. Takže narodilo se nám první dítko s náhradní matkou a biologická matka si pak po velkých peripetiích děťátko osvojila. Trvalo jim asi dva roky, než soud osvojení podpořil. To už na tahu bylo naše ministerstvo zdravotnictví, které na toto téma vyvolalo celospolečenskou diskusi, založilo etickou komisi. V roce 2007 byly ministryní zdravotnictví i spravedlnosti ženy, a obě ve svém okolí znali ženy, které nemohly mít vlastní dítě, takže téma náhradního mateřství nezavrhli. Etická komise byla složena výhradně z odborníků, ne politiků, což bylo dobře, protože nemusela řešit žádný politický či náboženský vliv na své závěry. Uvažovalo se také nad právním návrhem zákona, který byl podobný tomu ve Velké Británii, ale nakonec se pro politické turbulence nezrealizoval. Povedla se však jedna výjimečná věc: do nového občanského zákoníku se dostala věta, která je nesmírně důležitá. Paragraf 804 říká, že "osvojení je vyloučeno mezi osobami spolu příbuznými v přímé linii a mezi sourozenci. To neplatí v případě náhradního mateřství ". Toto nám nesmírně pomohlo, protože často je to právě sestra, která se ženě děťátko podujme vynosit. Od té doby soudy náhradní mateřství akceptují a při osvojení už nedělají průtahy. "
Vlastní dítě
"Vypracovali jsme několik zásad, které jsou při náhradním mateřství závazné a dbáme o to, aby se vždy dodržovaly. Tou nejvýznamnější je asi to, že neakceptujeme náhradní mateřství ze sociálních důvodů, způsob asistované reprodukce akceptujeme výlučně z medicínských důvodů. Takže se nemůže stát, že by si dítě nechala vynosit nějaká modelka, jen proto, aby si nezkazila postavu. Jinak, s tímto jsme se ani nesetkali, protože zřejmě každá žena touží porodit dítě. Velmi důležité také je, aby biologičtí rodiče i náhradní matka dostali odborné poradenství, kde se dokonce řeší i otázka případného odhalení této skutečnosti dítěti. Žena z žadatelského páru musí mít anatomickou příčinu neplodnosti, ale musí mít funkční své vaječníky, aby vajíčko bylo její. Je to proto, že zákon, který řeší dárcovství vajíček ukládá, že dárkyně zůstává vůči prijímateľke v naprosté anonymitě. Náhradní matka tak nemůže být dárkyní vajíčka, musí jí být jiná žena, což by tuto situaci zkomplikovalo.
Rovněž platí, že náhradní mateřství by nemělo být komerční, "pokračuje David Rumpík. "V případech, že dítě ženě vynosí sestra, je nám jasné, že nejde o zištné jednání, na druhé straně, pokud je náhradní matkou rozvedená žena s třemi dětmi a není s rodiči v příbuzenském vztahu, tušíme, že to asi není zcela zdarma. V Anglii je normální, že biologičtí rodiče náhradní matce během těhotenství hradí náklady s ním spojené, například ošacení, výživu a podobně. I to je důvod, proč my náhradní matky nesháníme. Rovněž se snažíme zavádět do dělohy pouze jedno embryo, abychom zabránili vícečetnému těhotenství. V Česku máme zákon o umělém oplodnění, podle kterého asistovaná reprodukce může být poskytnuta ženě do 49 let, pak je to už protizákonné. Ideální věk náhradní matky je zase jen naše doporučení, měla by mít do pětatřiceti let. "Od roku 2004 dosud se na této klinice narodilo jedenatřicet dětí, které porodily náhradní maminky. Zajímavé přitom je, že z tohoto počtu až třikrát přišly na svět dvojčata, a biologičtí rodiče nenamítali. Naopak, byli nadšeni. "Nestalo se ještě nikdy, že by biologičtí rodiče své dítě nechtěli," dodává s úsměvem David Rumpík. Vzápětí nám ale prozradí malou pikantnost. "Protože se ještě ne zcela k náhradnímu mateřství lidé přiznávají, jako člověka mě překvapil přístup jistého prominentního páru, který také u nás náhradní mateřství využil. Jejich podmínkou od začátku bylo, aby se o tom nemluvilo, paní zpěvačka dokonce před médii imitovala těhotenství a odešli miminko odrodit do zahraničí. Pouze velmi úzký okruh lidí ví, že byli u nás na klinice. Situace se však už pomalu mění a náhradním mateřství se začíná mluvit bez studu a strachu. "
Dostanou zelenou?
Jak je to s náhradním mateřstvím ve světě? Tak například Izrael je první stát na světě s pozitivní právní úpravou náhradního mateřství, kde náhradní matkou může být svobodná nebo rozvedená žena, případně vdova a budoucími rodiči se může stát pouze heterosexuální neplodný pár. V Kanadě je komerční náhradní mateřství zakázáno od roku 2004, nekomerční je povoleno. Francie, Polsko, Německo, Španělsko, Dánsko i Chorvatsko náhradní mateřství zakazuje, v Řecku je možné, pokud ho předem schválí soud. V USA jsou státy, kde je náhradní mateřství nelegální (Louisiana, Indiana, New York), nebo naopak legální (Kalifornie, Washington, Texas a podobně). Ve Velké Británii je nekomerční náhradní mateřství legální a právě z jejich právní úpravy Češi nejvíce čerpají. Co se týče náboženství, i zde najdeme na náhradní mateřství odlišné názory. Judaismus a islám ho nezatracují, proti není ani CEC (sdružení 126 církví kromě římskokatolické). Nepřijatelné je jednoznačně pouze pro římskokatolickou církev.
Krásná šance
Pokud máte dojem, že náhradní mateřství na soukromé klinice je určeno pouze solventnější párem toužícím po dítěti, jste na omylu. Čeští žadatelé jsou pojištěnci zdravotních pojištění, a ty mají s klinikou uzavřené smlouvy. "Pojišťovny proplácejí více než 95 procent našich úkonů, samoplátce jsou spíše zahraniční pacienti a ženy nad čtyřicet let," rozebíráme otázku peněz, která je určitě namístě. "Pacientka, jíž hradí léčbu pojišťovna, si musí připravit asi pět tisíc korun na doplatky za léky na jeden cyklus oplodnění. Za takový výkon nás doplácí deset až patnáct tisíc korun českých. Chodí k nám pacienti z celé Evropy, ale zejména z bývalé západní Evropy či Ameriky, jsme pro ně levnější, než jejich domácí lékaři, "přizná David Rumpík. Ale to už spolu stojíme před velkým fotoalbem dětí ze všech koutů světa. "Toto jsou naše miminka 'ze zkumavky' a nově i od náhradních maminek. Máme jich už více než 3000, každý rok naše klinika pořádá společné setkání, kde vidíme jak rostou a jak se jim daří. Máme velké štěstí, že pracujeme v oboru reprodukční medicína. Pokaždé, když se přijdou ukázat rodiče po porodu s miminkem, které se narodilo díky naší pomoci a léčba, cítím radost a jen těžce zakrývám emoce. Každé děťátko bereme tak trochu jako člena naší velké rodiny."
Slováci zatím o takové štěstí přicházejí a musí ho hledat za hranicemi rodné krajiny. Nebo se vroucně modlit a doufat, že jejich přání mít vlastní dítě, ať už to osud zařídí jakkoliv, bude jednou vyslyšené.
Autor: Henrieta Ďurovová
Přečtěte si dále:
Desátému setkání dětí v Baťově vile počasí přálo