Nastavení cookies

Zde můžete nastavit používání souborů cookies podle vlastních preferencí.

Technické cookies

jsou nezbytné pro správné fungování webu. Technické cookies musí být vždy aktivní (nelze je individuálně deaktivovat), proto se pro jejich využívání souhlas neuděluje.

Analytické cookies

nám umožňují porozumět jak web využíváte, abychom jej mohli zlepšovat. Analytické cookies umožňují měření výkonu webu (počtu návštěv a zdrojů návštěvnosti). Takto získaná data zpracováváme souhrnně, bez použití identifikátorů ukazujících na konkrétního uživatele.

Personalizované cookies

ukládají informace o Vašem osobním nastavení webu. Personalizované cookies potřebujeme k tomu, abychom přizpůsobili web a jeho chování co nejvíce Vašim potřebám a zájmům.

Reklamní cookies

nastavují prostřednictvím tohoto webu naši reklamní partneři. Reklamní cookies nám umožňují zobrazovat takový obsah, který bude zajímavý a užitečný právě pro Vás.

Používáme soubory cookies

Soubory cookies využíváme k analýze návštěvnosti, zapamatování preferencí a zlepšování použitelnosti webu. Souhlas udělíte kliknutím na tlačítko "Souhlasím".

Nastavení Souhlasím

Souhlas můžete také odmítnout.

26. 11. 2020

Moje cesta k IVF: Cesta do Ameriky a zpátky do Zlína

Moje cesta k IVF: Cesta do Ameriky a zpátky do Zlína

Člověk by nevěřil, že je tomu už 10 let co jsem se provdala do USA. Nikdy jsem o USA nesnila ani neměla potřebu tam vycestovat. Ale jako studentka jsem tam strávila poslední vysokoškolské léto a taky potkala moc fajn chlapa. Mě bylo 24 a mu 31. Po 2,5 letech jsme se vzali. Dost dlouho trvalo se v USA vypracovat, takže první roky jsme spíš řešili práci a když to šlo, tak jednou do roka dovolená a poznávání po Evropě.


Až když mi odbilo 30, začala jsem o dítěti přemýšlet, ve 32 jsme se začali snažit a v 35 jsme se rozhodli udělat první testy na fertilitu. Bohužel s výsledky, co jsme dostali, nám dali šanci 4 procent na klasické početí...Takže nic moc. Začala jsem se zajímat o možnost procesu IVF a porovnání nákladů v USA a v ČR. Ten rozdíl byl nepřehlédnutelný. Navíc k tomu člověk přidá úspěšnost v jednotlivých zemích a na specifických pracovištích.

Vyrostla jsem ve Zlíně a reference na kliniku na Tomášově byly velice pozitivní. Po dvouletém čekání, šetření penízků a změny práce jsme se mohli konečně dostavit na několik týdnů a zkusit naše štěstí. Je pravda že načasování do správného týdne bylo dost loterie a nervů, jelikož já jsem nikdy měsíčky neměla pravidelné. Začátkem tohoto března jsme mohli začít s IVF procedurou. Několik týdnů hormonů a injekcí, sledování vajíček a jejich odběr, kultivace a transfer. A pak to dlouhé čekání. Vše se odehrávalo souběžně s první vlnou Covidu, karantény a nespočtem zrušených letů. Během toho všeho jsem se snažila zachovat chladnou hlavu a hlavně být "v pohodě".

Doufali jsme a věřili jsme a náš zázrak se stal skutečností. Po dvou týdnech jsme poprvé v životě viděli pozitivní těhotenský test, po několika týdnech jsme se dozvěděli že čekáme holčičku a za několik dní jí budeme moci konečně pochovat ve svém náručí.

Přístup kliniky a celého personálu si nemůžeme vynachválit. Všichni byli moc milí a nápomocní. Já i můj manžel bychom si kliniku Tomášov vybrali znovu i podruhé. Já jsem byla o celé proceduře velmi otevřená v okruhu rodiny a blízkých přátel a podpora všech byla dost důležitá. Jsme si vědomi jaké štěstí nás na poprvé potkalo, ale bez Tomášova by to možné nebylo.

Alena a Jeremy